Cchi-kung
Tradičním cílem většiny orientálních tělesných cvičení je, aby byl člověk stále tak poddajný a ohebný, jak jen to je možné. Jen tak mohou v těle plynule obíhat důležité tělesné tekutiny (krev, hormonální výměšky, lymfa, apod.) a s nimi i životodárná energie. Pak nevznikají nerovnováhy v toku Qi, které by vedly k vážnějším zdravotním problémům. Jedním z takových cvičení je i cvičení Qi Gong, pocházející ze starověké Číny, rozvíjející se po mnohá tisíciletí od doby vlády Žlutého císaře, asi 2 tisíce let BC.
Čínskou slabiku Qi můžeme volně přeložit jako „dech“, „vzduch“ nebo „energii“. Slabiku Gong překládáme jako „práce“, „úkol“ nebo „dovednost“. Qi Gong tedy znamená práci s vnitřní energií Qi.
Cílem cvičení Qi Gongu je především stimulovat tok vnitřní energie v těle tak, aby plynule obíhal v celé síti drah, zvaných „meridiány“. V současnosti se toto cvičení a jiné poznatky TČM i u nás čím dál více využívají v léčbě nemocí, jež západní medicína neumí úspěšně léčit.
Jóga
Cestou jógy je možné překonat nepravé ego (ahankára). Toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými, neboť se upínáme na dočasnou hmotnou existenci v podobě našeho hmotného těla a hmotného světa, které jsou zdroji utrpení (duhkha). Podle filosofie jógy je pravou podstatou života věčné bytí (sat), vědomí (čit) a blaho (ánanda). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (mókša). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy (daršany) různě definována.